Svátky Vánoční V.část

25. června 2013 v 16:29 | Figotka z Margotu |  Harry Potter - Pavučina lží
Tenhle úsek by se vám mohl líbit :))



Zbytek noblesního večírku probíhal stále ve stejném duchu. Mladší populace se bavila ve svém hloučku - přičemž Gery zjistil, že žádný z přítomných kluků by asi nebyl dobrým kamarádem a že vlastně Dracova pýcha sahá v porovnání ostatních chlapců opravdu nízko. Přesto byl Draco středem pozornosti a vůdcem. Zato Gery se nudil. Hürem po něm občas hodila významným pohledem, ze kterého se mu sevřel žaludek, ale jinak se do ničeho nezapojoval. Raději seděl a pozoroval, jak se baví dospělí.

Mezi muži figuroval jako lídr Lucius. Nosil se kolem všech jako pán a snob. Nebál se hlasitě vyjadařovat svůj názor, ať byl jakýkoliv.

Mezi ženami zase vládla ona těhotná mladá žena. Chovala se jako paní domu, což očividně štvalo Narcissu, která to zřejmě v jednu chvíli nezvládla a raději se omluvila, že jí není dobře. Gery moc nechápal, proč se tak stalo.

Zjistil to až ke konci večera, když šel do svého provizorního pokoje. Draco trval na tom, že tam přespí, protože se nudil a ráno chtěl zkoušet kouzla.

Lucius sebral své mužské přátelé a rozhodli se vyrazit za zábavou. Severus odmítl s tím, že nenechá Geryho a Draca samotné v domě, když Narcissa spí.

Když Gery odcházel ze společenského sálu, Snape seděl u knihovny a četl si nějakou knihu, Draco se bavil s Alastarem Yaxleym, který byl o rok starší a studoval doma. Zůstávalo tam i několik Malfoyových přátel, se kterýma se hodlal jít bavit a Aleera, ona těhotná žena. Stála v hloučku mužů a usmívala se na všechny strany. Lucius tam nebyl.

Toho zaslechl, kterak řve v Cissiným pokoji.

"...zostudit? Máš se o mé hosty starat a ne se svých povinností vzdát!"

A jindy tichý Narcisin hlas burácivě odsekl: "Ať se ti o hosty stará ta tvoje těhotná šťětka! Mít trocha slušnosti netaháš mi ji, ani ty svoje parchanty na oči!"

"Cos to řekla?" Lucius zněl náhle nebezpečně. "Jak si vůbec dovoluješ ji urážet. Aspoň se zhostila tvé role, když seš tak neschopná!"

"Ani se na tu couru díva-"Pak se ozvala rána a Cissa ztichla. Gery se vyděsil a rozeběhl se ke Snapeovi. Snažil se tvářit vesele, ale jen co se otočil ke spolužákům zády, naléhavě popadl Snapea za rukáv.

"On ji zabije. Lucius zabije Narcissu. Myslím," zajíkl se, "myslím, že ji uhodil..."

Severus zvedl hlavu od knihy a znepokojeně na něj hleděl.
"Vy ji nepomůžete? Vždyť ji může zabít!" panikařil Gery.

"Jseš si jistý Gery? Nemůžu tam naběhnout jen tak..."

Gerymu spadla čelist a v tu chvíli cítil, jako by ho zlili ledovou vodou. Pospíchala jeho opatrovník se choval jako trol. Polkl a náhle naštvaně prohlásil: "Jsi Srabus, když se nedokážeš postarat o někoho, kdo se ti líbí."

V Severusově tváři to cuklo, ale Gery se nestaral o to, proč. Otočil se na podpatku a vyběhl zpátky k Cissině komnatě. Snape nevěděl, co mu přelétlo přes nos, ale hodlal zabránit nejhoršímu.

V půlce ho dohonil. Chytl ho za ruku a opět beze slova na něj hleděl. Gery naopak vypadal hodně nepřátelsky.

"Pusťte mě," zaškubal sebou.

Snape si náhle povzdechl. "Tohle bude mít následky, Geralte. Co teď uvidíš, nikomu neříkej!"

Pustil ho, narovnal se a vytáhl hůlku. Z jejího pokoje se ozývaly zvuky boje a pláče. Zdálo se, že je Snape v transu, protože když uslyšel další bolestivý výkřik, škubnul sebou a veškeré strojené chování povolilo. Rozrazil dveře pokoje. Švihnutím hůlky odmrštil opilého Luciuse od skoro bezvědomé ženy.

"Zavři dveře, Gery," zavrčel Snape.

Blonďák se ani nestačil otočit po útočníkovi, když ho zasáhla další dvě neverbální zaklínadla. Jedna z nich mu sebrala hlas a ta druhá způsobila, že začal sebou škubat po podlaze, jako by do něj pouštěli elektrický proud. Vypadalo to komicky, beze zvuku, ale muselo to být velmi bolestivé.

"Severusi..." Cissin hlas ho probudil. Letmo na ni pohlédl. Měla natrhnutý ret a obvykle upravené vlasy byly zacuchané. Pod okem se začínala rýsovat podlitina a roztrhané šaty také leccos napovídaly. Gery už u ní seděl a přikrýval ji dekou, objal jí trochu dětsky a zvědavě se podíval na Severuse, co bude dělat teď. Muž na zemi se už necukal, jenom skučel.

Severus znovu zvedl hůlku. "Obliviate," zašeptal. "Attonius."

Lucius odpadl a Severus okamžitě zamířil k Narcisse. Jemně ji vzal do náruče a odnesl do postele.

"Díky," zmohla se na slovo. Vypadalo to, že se rozbrečí.

"Měl jsem přijít dřív... promiň." Jemně ji pohladil po nezraněné tváři.

Gery byl v šoku. Až když si uvědomil, že stojí s otevřenou pusou, zavřel ji a odvážil se promluvit. "Co s ním teď? Když brzy nepřijde dolů, budou ho shánět."

Oba se na něj otočili. Severus přemýšlel. "Lékařská kouzla asi neumíš, že?" Byla to řečnická otázka, ale Gery přesto zavrtěl hlavou. "Hm... budu tě to muset také naučit. Řeknu ti co dělat... Odtáhni ho zatím na záchody a lehkými opravovacími kouzly rychle uprav, co se dá. Já pomůžu Narcisse, dobře?"

Přikývl. Vytáhl hůlku a nadnášecím zaklínadlem přesunul Luciuse do koupelny. Pohodil ho jen tak naznak a díval se na bezvládné tělo. Náhle se ho znovu zmocnil vztek, kvůli zbídačené Narcisse. Pořádně se napřáhl a vší silou kopl. Rána padla na žebra a přísahal bohu, že mu tam něco křuplo. Poté spokojeně zavřel dveře a vrátil se do pokoje, kde Severus léčil zranění Cisse. Gery se snažil o opravu rozbitého nábytku. Poslepoval vázu, upravil květiny, slepil dohromady malý stolek.

"Mám hotovo," oznámil poté. "I já jsem hotov, díky, Geralte." Pohladil ženu po tváři. "A teď pojď se mnou."

Vzal ho do koupelny, kde ležel polomrtvý Lucius. Snape si ho chvilku, bez kapky citu v obličeji, prohlížel. Poté ho zvedl a vší silou, tak, aby se hlavou uhodil, ho hodil na skříňku.

"Co to děláte?" zhrozil se Gery.

"Potřebujeme důkaz," řekl prostě Severus. "Šel jsi na záchod, viděl jsi ho tu ležet, šel jsi dolů pro mě a tady jsme se ho snažili vzkřísit. Oficiální verze, jasné?" Pohlédl na něj a zhnuseně dodal: "Nejraději bych ho nechal vykrvácet."

"Jsem pro... můžu ho najít až za půlhodiny?" zeptal se Gery nevinně.

Pousmál se. "My dva jsme pryč už taky delší dobu. Neprošlo by to."

Pa se k němu sklonil. "Enervate," poklepal mu hůlkou na hrudník. Gery nasadil starostlivý výraz. Lucius zasténal.

"Co se to... kde to jsem?"

"Luciusi... vnímáš mě?" Severusův hlas měl stejný odstín jako vždy. Bez emoci.

"Severusi? Co tu děláš?"

"Snažím se tě vzkřísit. Pěkně sis dal do hlavy, asi ti musela uklouznout noha."

"A kde to jsem?" Lucius měl vysílený hlas a pomalu se zvedl.

"Opatrně. Krvácí ti to. Budu muset udělat několik testů, než tě pustím. Můžeš poděkovat tady Gearaltovi, Bez něj bys asi byl po smrti."

Lucius na něj zaostřil a pokusil se usmát. "Dlužím ti nejspíš svůj život, mladý muži."

"To opravdu není nutné," začal vrtět hlavou Gery. "Každý by to udělal."

"Jak dlouho jsem už mimo?" zeptal se Lucius.

"Asi půl hodiny. Možná déle. Ukaž, podívám se ti na tu hlavu." Severus ho moc našetřil. Nehledě na to, jak moc Lucius usykával, prohmatal mu ránu.

"Máš štěstí, že je tvá hlava tak tvrdá. Necítím žádnou rozbitou kost. Ale dobře krvácíš." Několik mávnutími hůlky mu zahojil ránu na hlavě.

"Máš nejspíš otřes mozku, ale na to tady určitě máš lektvary," rýpnul si.

"Jo... Tipsy!" zavolal a vzápětí se vedle něj objevila skřítka. "Dones mi lektvar na otřes mozku a bolest hlavy."

Skřítka přikývla a zmizela. Lucius složil hlavu do dlaní. "Zatracená Narcissa," mručel. "Za to všechno může ona!"

Skřítka byla v mžiku zpátky a Severus dohlédl na to, aby vypil oba lektvary.

"Pro Merlina moje žebra!" zaskučel Lucius, když vstával.

"Asi jste musel spadnout opravdu hodně špatně," poznamenal Gery nevinně. Blonďák jen zaskučel, ale k odpovědi se neměl. Severus s tichým "csss" mu spravil i žebra a podepřel ho z jedné strany.

Když odvedli Luciuse do společenské místnosti, kde ho přivítali s ovacemi a rádoby starostlivými pohledy (jeden z nich byl víc opravdový), přitočil se Gery ke svému profesorovi. "Nezpůsobuje náhodou lektvar proti otřesu mozku a lektvar proti bolesti hlavy žaludeční nevolnosti a průjem?"

"Jo," přikývl profesor, "ale Lucius nikdy nebyl dobrý v lektvarech. Radši se nebudu ptát, jak to víš ty!"

"Hodně čtu," pokrčil rameny hoch. Severus si odfrkl. To už se k nim blížil Draco. Ve tváři měl kamenný výraz, ale na tváři rudý otisk.

"Co se mu stalo?" Postavil se vedle Geryho.

"Spadl na záchodě a rozbil si hlavu," odvětil jeho kamarád. "A co se stalo tobě?"

Draco se hraně usmál. "Nic... co by se mělo stát?"

Gery na něj hleděl, to samé Snape. Než však stihl odpovědět, volal ho Lucius z předsíně, odkud předtím vyšel. Snape i Gery ho následovali.

"Draco. Dohlédni na tvou matku, spí ve svém pokoji," rozkázal mu, ale Severus ho přerušil. "Když dovolíš, Luciusi. Podívám se ti na ni. Zdála se mi nějaká nemocná."

Lucius mlaskl. "Jak chceš, Severusi." A hned se otočil na Geryho. "Jsem rád, že ses tu rozhodl zůstat a cvičit zítra s Dracem."

Gery se usmál a řekl: "Draco mě o to poprosil a já s ním rád nacvičuji kouzla."

Starý Maldoy pouze přikývl a nasadil si plášť. Zbytek jeho přátel již čekal venku. "Pak tedy dobrou noc," popřál jim ledově a zmizel.

Severus se otočil k Dracovi a chvilku si ho prohlížel. Draco jeho pohled opětoval.

"Uhodil tě?" zeptal se ho napřímo. Draco zkřivil obličej, jak potlačoval slzy. Gery se zamračil a bez okolků ho popadl za ruku a položil ruku na rameno. Nevěděl co říct, ale Dracovi to očividně stačilo, aby se uklidnil. Severus pohlédl na Geralta a po chvilce uvažování řekl: "Postarej se o něj, dobře? Já zkontroluju Narcissu."

Gery přikývl a podepřel Draca. Když Snape zmizel z dohledu a oni šli po schodech do Dracova pokoje, odvážil se Gery zeptat.

"Proč tě zmlátil?"

"Netuším," zavrtěl hlavou Draco, "prostě ke mně přišel a řekl mi, že jsem špatný syn," dodal trpce. "Ale na to jsem už zvyklý." Vystrčil bradu. Gery se mračil. Měl nechat toho bastarda vykrvácet... hodně rychle.

***




"Ťuk-ťuk."

Narcissa pospávala, když se ozvalo lehké zaklepání. Rány měla narychlo zakamuflované, kdyby náhodou někdo přišel. Severus slíbil, že za ni dojde.

Posadila se na posteli a uvědomila si, že na sobě stále má roztrhané šaty.

"Dále..." zavolala tak, aby ji bylo slyšet. Do jejího pokoje vklouzl vysoký muž v černém. Ve tváři měl vepsanou celou škálu pocitů a nejvýraznější byl strach o ni. Zahřálo ji to u srdce. Přisedl si k ní na postel a jemně pohladil po ruce. Nehledě na bledost pokožky je měl hřejivé a mozolnaté. Správné ruce chlapa. Usmála se.

"Jak ti je?" zeptal se jí temným barytonem.

"Když jsi tady, tak lépe... Kde jsou kluci?" zeptala se a propletla si své prsty s jeho. Do tváří se jí vehnala krev. Cítila se, jako by byla zpátky v Bradavicích.

"Poslal jsem je do Dracova pokoje. Lucius znovu uhodil Draca. Také asi bude mít podlitinu."

Narcissa sklopila oči. "V pokoji má mast, kterou jsem mu na to dala."

"Ty ji budeš potřebovat taky. Kouzly se nedá zahojit vše. Máš myslím pochroumaných pár žeber, ale nemohl jsem se na to soustředit v tak malé chvíli."

Žena trhla hlavou ke skříni. "V zadu ve skříni najdeš kufřík. Jsou tam masti skoro na všechno."

Severus na ni vyčítavě pohlédl. "Ciss..."

Zavrtěl hlavou. "Nech toho, Severusi. Mám Draca. Sebral by mi ho a mě by stejně zabil. Vidíš, co dokáže."

Muž se s povzdechem zvedl a Cissu na chvilku zalila panika, že odejde a nechá ji v tom studeném domě samotnou. Severus Snape byl sice morous, ale měl srdce. Lucius Malfoy nikoliv.

On pouze došel ke skříni a vytáhl potřebné mastičky. Vnoval ji letmý, profesorský pohled. "Ty šaty si svlékni," nařídil.

Zrudla. "Ano, pane," vypravila ze sebe napůl pobaveně, nepůl rozechvěle.

Viděla, jak se usmál. Položil lahvičky na noční stolek a pomohl ji dostat se ze šatů, protože každý pohyb navíc způsoboval bolest. Celá uzardělá, ležela ve spodním prádle a nad ní stál muž, se kterým by byla, kdyby nebylo rodičů. Kdyby nebylo Lily Evansové.

Severus vytáhl hůlku a ještě chvíli s ní kroužil nad pochroumanými místy a tiše šeptal zaklínadla. S každým dalším se jí o něco lépe dýchalo. Zavřela oči.

Když se jí poprvé dotkl, se studenou mastí na prstech trhla sebou.

"Neboj se, to jsem já." Byl to Severusův hlas. Uklidnila se. Nejspíš musela na chvilku ztatit vědomí.

Severus postupoval zlehka. Roztíral mast od nateklé líce přes klíční kost až k žebrům, které bolely nejvíc. Bolelo to, chladilo to a bylo to příjemné zároveň.

Zachvěla se. Dotek jeho prstů v ní probouzel potlačovanou touhu po něžnostech, jež ji kvůli Luciusovi nebyly dopřány. Bylo tomu tak pokaždé, kdy se jí Severus dotýkal.

Dnes se však věnoval pouze jejímu zranění a na čele mu od starostí naskočila svislá rýha.

"Je všechno v pořádku?" zeptala se tiše. Usmál se na ni a vráska zmizela. "Je. Jenom přemýšlím, jak ho zabít."

Cissa si povzdechla. "Kéž by to bylo tak jednoduché."

Pohlédla na něj a pohladila po ruce. "Děkuji, že se o mě tak staráš."

"Za tohle neděkuj," zavrtěl pomalu hlavou. "Kdyby nebylo Luciuse, tak..."

Posadila se tak rychle, jak ji to zranění dovolovala. Teď od něj byla jen kousek. Pokusil se odtáhnout, ale nepustila ho.

"Ciss.. co Gery a Draco?" Chabě zaprotestoval, i když ve skutečnosti nechtěl. Blízkost Narcissy v něm chtě nechtě vyvolávala něco, co cítil jen k Lily.

"Jsou ve svém pokoji..." Opřela hlavu o jeho hrudník. "Severusi... Merlin ví, jaký pozor si musíme oba dva dávat, když se scházíme. Neodmítej společné chvilky."


Pohladil ji po bílých vlasech a tak vzhlédla. Jeho rty byly tak mělý kousek, od jejích. Nátáhla se, aby k nim byla ještě blíž a Severus ji vyšel vstříc.

Byl to jemný polibek, který by nikdo nečekal od věčně zamračeného Severuse Snapea. Narcissa však věděla, jaký umí být.

Aniž by ho pustila, položila se na záda a přinutila ho tak, aby se k ní sklonil. Beze slova začala rozepínat knoflíky slavnostního hábitu, zatímco pozorovala výraz jeho tváře. Zdála se být kamenná, ale pootevřené rty a přimhouřené oči mluvily o něčem jiném. Pousmála se a naklonila hlavu na stranu. Prohnula se v zádech, když ucítila jeho dech na čelisti a uchu a zalapala po dechu, když špičkou jazyka obkroužil citlivé místo na krku. Trhla hlavou a vyhledala jeho rty. Chutnal jako máta, kterou tak rád pil.
Severus zapojil ruce. Jeho pohyby už nebyly tak jemné, když roztíral mast, ale hrubější a přesto ji dokázal potěšit. Vydechla a posadila se, aby mu mohla sundat vršek. Pod hábitem měl sněhobílou košili a černé společenské kalhoty.

Tiše se zasmála. "Vypadáš jako Casannova."

V očích se mu zablýsklo a zatlačil ji zpátky do peřin.

"Máš odpočívat Ciss," zavrčel vzrušeně.

Žena se zatetelila. Tyčil se nad ní, jako krásný bůh pomsty, co se chystal udeřit. Natáhla k němu ruku. Pochopil. Sklonil se k ní a prameny havraních vlasů mu přepadly do tváře. Lehce je prohrábla a studovala výraz tváře. Políbil ji. Dlouze a vášnivě. Jeho ruce opět zabloudily k citlivým místům na jejím těle. Přerušila polibek, aby zalapala po dechu a muž se zmocnil jejího krku. Jemně kousl, aby nezůstala stopa.
"Jsi jako upír," zasmála se zastřeným hlasem, zatímco ho zbavovala košile. Měl bílou pleť, snad nikdy nedotčenou sluncem. Přejela dlaní po celém hrudníku až k začátku kalhot a zpátky nahoru. Až na několik jizev z dob války měl jemnou pokožku. Takovou, které se ráda dotýkala.

Teď to byla ona, kdo vyhledával citlivá místa. Muž na ní upřel svůj pohled. Byl to stříbrnovlasý, křehký anděl, kterého teď měl pod sebou. Usmívala se svým zvláštním způsobem a pootevřené rty si žádaly o polibek. Vyhověl jí a nechal se laskat. Měla studené ruce, které chladily jeho rozpálenou pokožku. V tuhle chvíli bych ochoten udělat cokoliv, aby s ní zůstal. Nadzdvihl ji a rozepnul podprsenku. Teď už bylo pozdě se ptát, jestli smí. Bledé líce nabraly rozkošnou, zdravou barvu, a když se sklonil ke zduřelým bradavkám, ze rtů ji vyšel jemný, vzrušený vzdech.

Když se jeho jazyk dotkl dvorců, katapultovalo ji to do nebe. Celým tělem ji proudilo napětí, vycházejícího z jednoho místa. Zatímco ji laskal, hladila ho ve vlasech a škrábala po zádech. Postupoval po břiše dolů, vyhnul se bolavým částem a zastavil se u těsně u lemu kalhotek. Lehce líbal okolí pupíku a prstem kreslil kolečka na pánvi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LV LV | 28. dubna 2014 v 14:05 | Reagovat

Jó finally someone let it outta its cage. Ale zase, reál v pohodě, ale fikci bych si představoval vyhrocenější. Kdoví co se stane dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama